Naše TZ s vyhodnocením spotřeby plynu, elektřiny a výroby OZE se dostala na stránky mnoha tuzemských médií. Například:
https://oenergetice.cz/plyn/cesi-prestali-setrit-plynem-vyplyva-z-dat-za-prvni-ctvrtleti-uvedli-analytici
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2503166
O minulém víkendu zaplavil Evropu písek ze Sahary. Ten měl vliv také na výkon fotovoltaik a tím pádem i na cenu elektřiny. Analytik společnosti Amper Meteo Kamil Rajdl vysvětluje, proč byla výroba fotovoltaiky v Česku ani ne poloviční, než se předpovídalo.
https://solarnimagazin.cz/pisek-ze-sahary-snizuje-ucinnost-fotovoltaiky-az-o-polovinu-a-zvysuje-cenu-elektriny/
Náš analytik Petr Skalák odpovídal na otázky týkající se vlivu saharského písku a vlivu na výrobu FVE v hlavních zprávách na TV NOVA.
Písek ze Sahary ještě může Česko pořádně potrápit. Vítr ho znovu přinese na naše území příští týden. Kromě alergiků způsobuje problémy také energetikům. Prach totiž dokázal snížit výkon solárních panelů téměř na polovinu.
https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/549444-saharsky-pisek-dela-problemy-i-v-solarni-energii-efektivita-klesla-o-polovinu
Písečná anomálie ukázala, jak je současná energetika závislá na vnějších vlivech a jak klíčová je předpověď počasí. „O tom, že saharský písek na naše území přijde v nezvyklém množství, se vědělo. Zde je ale klíčové, jestli způsobí pouze zákal atmosféry, který sice utlumí sluneční paprsky, ale ne tak významně, jako když se utvoří i samotná oblačnost,“ vysvětluje analytik společnosti Amper Meteo Kamil Rajdl. Nakonec přišla právě nepříznivá oblačnost a výroba fotovoltaiky byla v Česku rázem ani ne poloviční, než se původně předpovídalo. Kvůli tomu chybělo i 900 megawattů výkonu. To je více, než vyrábí například chvaletická hnědouhelná elektrárna. V jiných zemích Evropy byly dopady ještě výraznější s tím, jak mají větší podíl fotovoltaiky. Odrazilo se to i v obchodování, elektřina na sobotní odpoledne se den dopředu prodávala za hodnoty blízké nule. Přímo v sobotu ji pak obchodníci dokupovali i za 13 korun za kilowatthodinu.
Naše tisková zpráva s pravidelným vyhodncením spotřeby elektřiny, plynu a výroby OZE se dostala až na stránky významných médií v České republice (Lidovky, Hospodářské noviny, Blesk, ČT24 atd). Pokud nechcete číst celou TZ, tak její shrnutí najdete na stránkách ČTK.
SZ Byznys přináší v indexu spotřeby elektřiny a plynu data, která ilustrují, kolik energie Češi (ne)ušetřili. Údaje čerpá od společnosti Amper Meteo. Informace o zaplněnosti zásobníků poskytuje Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Vysoké ceny energií donutily Čechy k úsporám.
Po několikatýdenní oblevě se opět začalo ochlazovat, což mělo dopad také na úspory energií. V posledních letech se ale teploty ve třetím lednovém týdnu příliš nelišily. Oproti předchozím sedmi dnům se však ochladilo o 4,7 °C.
„Meziročně byla spotřeba plynu stále o 18,9 procenta nižší. V porovnání s obdobím 2017-2021 byla spotřeba ještě nižší a to o 23,8 procenta. Po očištění o vliv počasí a spotřeby plynu paroplynové elektrárny Počerady byly meziroční úspory 18 procent a oproti pětiletému období 22 procent,“ říká analytik společnosti Amper Meteo Kamil Rajdl.
Neočištěná spotřeba plynu oproti minulému týdnu stoupla spotřeba o 21,7 procenta. „Čekáme, že dalších 15 dnů bude většinou teplotně mírně podprůměrných, i když se výrazné mrazy nečekají. Spotřeba by v tomto týdnu měla být v porovnání s tím uplynulým vyšší zhruba o deset procent,“ popisuje Rajdl.
Vyšší spotřebu v chladnějších měsících způsobuje především vytápění budov.
Celý článek si můžete přečíst zde
Teploty pod bodem mrazu přiměly Čechy více topit. Spotřeba plynu se v minulém týdnu meziročně zvýšila o necelou desetinu. V případě elektřiny byl nárůst ve spotřebě téměř sedmiprocentní. Ukazují to data společnosti Amper Meteo, která spotřebu energií v Česku v kontextu počasí dlouhodobě sleduje.
První skutečně chladné období v době energetické krize mají Češi za sebou. Minulý týden dorazily do Česka mrazivé teploty, které vedly ke zvýšenému odběru energií. Průměrná teplota vzduchu byla meziročně o 7,6 °C nižší, vychází z dat Amper Meteo.
„To se samozřejmě projevilo na vysoké spotřebě plynu, která byla meziročně o 9,5 procenta vyšší. Hranici spotřeby plynu 400 GWh jsme překonali v pondělí a velice brzy jsme se dostali až na 450 GWh. Spotřebovali jsme tedy více plynu než minulý rok,“ řekl Novinkám analytik Amper Meteo Kamil Rajdl.
Celý článek najdete zde.
Spotřeba plynu v Česku ve třetím čtvrtletí letošního roku klesla meziročně o 20 procent po očištění o vliv počasí. V tiskové zprávě to uvedl analytik společnosti Amper Meteo Kamil Rajdl. Úspory jsou podle něj dané odložením topné sezony a pravděpodobně také ukončením činnosti některých firem kvůli nerentabilitě provozu. Plyn v červenci a v srpnu podražoval, v srpnu dosáhla cena na burze historického maxima. V menší míře klesla meziročně i spotřeba elektřiny a dále roste zájem o fotovoltaiku. Podrobnosti najdete zde.
Spotřeba plynu v Česku ve třetím čtvrtletí letošního roku klesla meziročně o 20 procent po očištění o vliv počasí. V tiskové zprávě to uvedl analytik společnosti Amper Meteo Kamil Rajdl. Úspory jsou podle něj dané odložením topné sezony a pravděpodobně také ukončením činnosti některých firem kvůli nerentabilitě provozu. Celý článek si můžete přečíst zde.
Češi od začátku roku spotřebovali o 13,2 procenta méně plynu než loni. Na výsledek měl vliv přechod na alternativní paliva kvůli vysokým cenám a možnému nedostatku suroviny. Poprvé od roku 2020 jsou vidět úspory i u elektřiny.
Spotřeba plynu v Česku klesá. Společnost Amper Meteo si to vysvětluje mimo jiné odložením topné sezony, která letos začala druhý víkend v září. Z dat firmy o spotřebě energií vyplývá, že ve třetím čtvrtletí 2022 po očištění o vliv počasí spotřeba zemního plynu klesla o 20 procent. Celý článek najdete zde.
Jen jedna z pěti českých firem má zafixovanou cenu energií pro příští rok, ukázal rychlý průzkum z minulého týdne zpracovaný Svazem průmyslu a dopravy. Z šetření mezi 114 zejména průmyslovými podniky vyplývá, že ceny elektřiny má na příští rok zafixované jen asi 20 procent firem, u plynu má kontrakt zajištěný asi 22 procent podniků. Podrobnosti najdete zde.
Nízký tlak vzduchu a s ním spojená studená fronta. Takové počasí má v nadcházejících dnech zasáhnout Evropu i Českou republiku. Podle agentury Bloomberg padnou teploty výrazně pod dlouhodobé průměry. První záchvěv studeného počasí podle Bloombergu může zamávat s rozhodnutím omezovat vytápění domácností. celý text si můžete přečíst zde.
Tento týden začala v Česku dlouho očekávaná topná sezona, které se letos kvůli energetické krizi přikládá velká důležitost. Podle dat společnosti Amper Meteo byla spotřeba plynu domácností a firem v prvních dnech topné sezony nižší než loni, a to i přes chladnější počasí. Celý článek si můžete přečíst zde.
Česku podle odborníků na energetiku nevydrží zásoby plynu déle než do února. Zpochybňují tak slova ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který tvrdí, že pokud bude normální zima, plyn v zásobnících vydrží až do srpna.
Celý článek si můžete přečíst zde.
Vemte si svetr a ve sprše zatněte zuby. Tak by se v kostce dalo shrnout české řešení energetické krize. V Česku se dlouhodobě plýtvá energií skoro nejvíc z Evropské unie a každá úspora je přece krok ke změně myšlení nad vzácností energetických zdrojů.
Celý článek si můžete přečíst zde.
České domácnosti spotřebovávají méně zemního plynu. Od začátku loňského zdražování a počátku války na Ukrajině více spoří i firmy. Za prvních pět měsíců roku 2022 spotřeba meziročně klesla o pětinu, po očištění od vlivů počasí o desetinu. Jde tak o nejnižší statistiku v tomto období za posledních pět let. Vyplývá to z údajů společnosti Amper Meteo.
Více si můžete přečíst zde.
Od loňského počátku zdražování a také od začátku války na Ukrajině na konci února je v Česku patrný trend úspory plynu. V květnu byla spotřeba po očištění od vlivů počasí meziročně o 9,2 procenta nižší, bez očištění dokonce o třetinu. Za prvních pět měsíců roku spotřeba meziročně klesla o 19,2 procenta, po očištění od vlivů počasí o 10,7 procenta. Celková spotřeba plynu byla v tomto období nejnižší za posledních pět let jak před očištěním, tak po očištění od vlivů počasí, uvedl v tiskové zprávě analytik společnosti Amper Meteo Petr Skalák. Češi tak zjevně začali šetřit.
Více si můžete přečíst zde.
Češi ve svých domovech stáhli termostaty. Proti závratným účtům za plyn bojují vrstvou oblečení navíc. Mikina navrch jim v dubnu ušetřila skoro pětinu spotřeby, vyplývá to ze statistik společnosti Amper Meteo, která spotřebu energií v Česku dlouhodobě sleduje.
Celý článek si můžete přečíst zde.
Spotřeba elektřiny v Česku v loňském roce stoupla meziročně o čtyři procenta. V porovnání s obdobím mezi roky 2015 a 2019 byla však pouze o 0,8 procenta vyšší. Výroba elektřiny ze solárních, větrných a vodních elektráren loni přitom proti předchozímu roku vzrostla o 4,3 procenta a pokryla 6,6 procenta celkové spotřeby elektřiny v ČR, což představovalo 4,8 terawatthodin (TWh.) V tiskové zprávě to dnes uvedla společnost Amper Meteo, která spotřebu a výrobu elektřiny v Česku dlouhodobě sleduje. Například jaderné elektrárny Dukovany a Temelín zvýšily loni meziročně výrobu o tři procenta a dosáhly druhé nejvyšší výroby od svého zprovoznění. Do přenosové soustavy dodaly 30,73 TWh elektřiny.
V loňském čtvrtém čtvrtletí byla celková spotřeba elektřiny v ČR vyšší o 0,7 procenta než poslední kvartál 2020. „Pro sledování změn v ekonomice je však nutné očistit spotřebu o vliv počasí a také ji generovat pouze pro pracovní dny v čase osm až 18 hodin,“ řekl ČTK datový analytik společnosti Amper Meteo Kamil Rajdl. Po očištění od vlivů počasí byla spotřeba za čtvrtý kvartál 2021 o 0,5 procenta vyšší než v roce 2020 a o 0,3 procenta než v roce 2019. Po očištění o vliv počasí činí tak meziroční růst za celý rok jen 1,2 procenta, dodal Rajdl.
Podle něho lze však konstatovat, že se ekonomika na konci loňského roku vracela na předkovidová čísla. V porovnání s třetím kvartálem pak spotřeba vzrostla o 0,7 procenta. Celkovou roční spotřebu loni podle Amperu ovlivnila nižší průměrná teplota vzduchu, a tedy i delší topná sezona.
Výroba fotovoltaických elektráren (FVE) byla loni ve čtvrtém kvartále meziročně rovněž vyšší a v říjnu 2021 byla dokonce dvojnásobná proti říjnu 2020. To ve výsledku znamenalo, že celkově byla výroba z FVE v posledním kvartále loni meziročně o 53 procent vyšší. Celkově se tak v roce 2021 vyrobilo z fotovoltaických elektráren téměř stejné množství energie jako v roce 2020, a to 2164 gigawatthodin (GWh) elektrické energie.
Z větru se loni vyrobilo meziročně o 11,6 procenta energie méně. Podobná situace byla i v závěru roku, kdy se ve čtvrtém kvartále meziročně vyrobilo větrné energie o 4,8 procenta méně. Naopak stále dobře si vedla výroba z vodních elektráren, která se po suchém období 2015 až 2020 stabilizovala a měla v posledních měsících relativně vyrovnanou výrobu. V roce 2021 se proto z vodních elektráren vyrobilo meziročně o 15 procent více energie. A právě hlavně díky výrobě z vodních elektráren byla výroba z kombinace solárních, větrných a vodních elektráren v roce 2021 o 4,3 procenta vyšší než v roce předešlém.
Jaderné elektrárny Dukovany a Temelín loni téměř vyrovnaly dosud rekordní výrobu z roku 2013, kdy oba české jaderné zdroje vyrobily 30,75 terawatthodiny energie. V roce 2020 pak všechny elektrárny v České republice dodaly do přenosové sítě 81,4 TWh energie, podíl firmy ČEZ na tehdejším objemu tvořil přibližně 75 procent. Dlouhodobě přitom klesá podíl uhlí a roste význam výroby bezemisních zdrojů, jako jsou vodní, fotovoltaické, větrné a jaderné elektrárny.
Společnost Amper Meteo ve spolupráci s Ústavem výzkumu globální změny Akademie věd ČR vyvinula systém, který dokáže na základě družicových dat nezanedbatelně zpřesnit vývoj oblačnosti a následně i předpověď výkonů solárních elektráren.
Celý článek najdete zde.
Česká společnost Amper Meteo vyvinula systém, který dokáže na základě družicových dat zpřesnit vývoj oblačnosti a tedy i lépe předpovědět výkon solárních elektráren. Projekt ve spolupráci s Ústavem výzkumu globální změny Akademie věd ČR podpořila grantová agentura TA ČR. Celý článek si můžete přečíst zde.
Jan Palaščák je úspěšným podnikatelem v energetice. Vybudoval skupinu Amper Holding, která se dnes zabývá úsporami energie, přesnými předpověďmi počasí pro energetiku nebo investicemi do decentralizovaných zdrojů elektřiny a tepla. V rozhovoru napoví, jak se jeho firmy připravují na změny v energetice, které přináší postupný útlum spalování uhlí.
Celý rozhovor o budoucnosti energetiky, energetických službách a strategii našich společností si můžete přečíst zde.
Den, kdy teploty dosáhnou tropických 35 stupňů Celsia, je v Česku energeticky stejně náročný jako den v topné sezoně, kdy je 14 stupňů. Spotřeba se zvyšuje proti dnům s teplotou 20 stupňů zhruba o osm GWh, účinnost solárních elektráren naopak klesá. Tropické teploty kolem 35 stupňů snižují účinnost o deset procent, proto špatná kalkulace vlivu teplot na výrobu elektřiny může způsobit až nedostatek elektřiny na trhu, uvedl meteorolog Milan Šálek ze společnosti Amper Meteo, která předpovídá počasí mj. právě pro výrobce elektřiny.
"Nejenže tedy fotovoltaické elektrárny mají slabší výkon, když nesvítí slunce, ale zároveň se jejich účinnost snižuje při extrémně vysokých teplotách. Vyšlo nám, že při teplotě vyšší než 20 stupňů se účinnost snižuje o půl procenta s každým stupněm navíc," uvedl Šálek. Když navíc přijde do Česka horký vzduch z Afriky jako letos v červnu, nese s sebou i saharský písek, který omezuje prostupnost slunečních fotonů atmosférou. Tím se snižuje výkonnost elektráren ještě více.
Například 26. června, kdy se v Česku pohybovala teplota mezi 33 a 37 stupni, klesla výroba elektřiny zhruba o jednu GWh. Po poledni byla okamžitá výroba zhruba o 100 až 150 MW nižší proti výrobě za ideální teploty do 25 stupňů. Denní spotřeba se v Česku pohybuje v létě průměrně okolo 180 GWh, kolem poledne je aktuální okamžitá spotřeba zhruba 8000 MW. Instalovaný výkon solárních elektráren je v Česku 2000 MW, přičemž nejvíce se skutečný výkon instalovanému blíží při jasné obloze a teplotě kolem 25 stupňů kolem 11:00.
Poptávka obchodníků s elektřinou po specializované předpovědi počasí vznikla zhruba před deseti lety a kopírovala rostoucí konkurenci na trhu s elektřinou. "Obnovitelné zdroje vnášejí od obchodování prvek nejistoty a dobrá předpověď je konkurenční výhodou. Díky ní lze lépe naplánovat dodávky. Když obchodník dodá méně, musí energii sehnat jinde a musí za ni zaplatit. Když dodá více, tak ztrácí," vysvětlil Šálek.
Den, kdy teploty dosáhnou tropických 35 stupňů Celsia, je v Česku energeticky stejně náročný jako den v topné sezoně, kdy je 14 stupňů. Spotřeba se zvyšuje proti dnům s teplotou 20 stupňů zhruba o osm GWh, účinnost solárních elektráren naopak klesá. Tropické teploty kolem 35 stupňů snižují účinnost o deset procent, proto špatná kalkulace vlivu teplot na výrobu elektřiny může způsobit až nedostatek elektřiny na trhu, uvedl meteorolog Milan Šálek ze společnosti Amper Meteo, která předpovídá počasí mj. právě pro výrobce elektřiny.
„Nejenže tedy fotovoltaické elektrárny mají slabší výkon, když nesvítí slunce, ale zároveň se jejich účinnost snižuje při extrémně vysokých teplotách. Vyšlo nám, že při teplotě vyšší než 20 stupňů se účinnost snižuje o půl procenta s každým stupněm navíc,“ uvedl Šálek.
Když navíc přijde do Česka horký vzduch z Afriky jako letos v červnu, nese s sebou i saharský písek, který omezuje prostupnost slunečních fotonů atmosférou. Tím se snižuje výkonnost elektráren ještě více.
Například 26. června, kdy se v Česku pohybovala teplota mezi 33 a 37 stupni, klesla výroba elektřiny zhruba o jednu GWh. Po poledni byla okamžitá výroba zhruba o 100 až 150 MW nižší proti výrobě za ideální teploty do 25 stupňů. Denní spotřeba se v Česku pohybuje v létě průměrně okolo 180 GWh, kolem poledne je aktuální okamžitá spotřeba zhruba 8000 MW. Instalovaný výkon solárních elektráren je v Česku 2000 MW, přičemž nejvíce se skutečný výkon instalovanému blíží při jasné obloze a teplotě kolem 25 stupňů kolem 11:00.
Poptávka obchodníků s elektřinou po specializované předpovědi počasí vznikla zhruba před deseti lety a kopírovala rostoucí konkurenci na trhu s elektřinou. „Obnovitelné zdroje vnášejí od obchodování prvek nejistoty a dobrá předpověď je konkurenční výhodou. Díky ní lze lépe naplánovat dodávky. Když obchodník dodá méně, musí energii sehnat jinde a musí za ni zaplatit. Když dodá více, tak ztrácí,“ vysvětlil Šálek.
Podle zprávy ČTK
Odebírá od nich elektřinu Správa Pražského hradu, Úřad vlády i řada radnic a magistrátů. Celkem už má 42 tisíc odběratelů a stoupá v první desítce největších dodavatelů elektrické energie v Česku. Řeč je o společnosti Amper Market, kterou před sedmi lety založil Jan Palaščák.
Během těchto sedmi let firma postupně rostla, a letos v červenci dokonce vyhrála soutěž na dodávku elektřiny pro největšího spotřebitele elektřiny u nás – Správu železniční dopravní cesty. Jenže o pár dní později Palaščák oznámil, že firmu prodává jedné ze společností kontrolovaných miliardářem Jiřím Písaříkem.
Současně však Palaščák konkurentům vzkazuje: ještě o mně uslyšíte. V energetice chce podnikat dál. Zmenšený Amper Holding se v příštích letech zaměří na energetické služby a úspory. „Na rozdíl od jiných energetických skupin se zbavíme dilematu, jestli máme klientovi prodat více energií, nebo mu pomoci spotřebu snižovat,“ říká v rozhovoru pro týdeník Euro Jan Palaščák.
Zprávu o prodeji společnosti Amper Market snad nikdo nečekal. Dlouhých sedm let budujete firmu, která je skoro jako vaše dítě, a najednou ji prodáte. Co vás k tomuto rozhodnutí vedlo?
Úspěšné transakce bývají úspěšné i proto, že jsou nečekané. Český trh s elektřinou a plynem je až příliš konkurenční, a tak přichází čas konsolidace. Očekávám, že na trhu se nakonec udrží jen pět nebo šest silných hráčů. Hledali jsme s kolegy způsob, jak se stát jedním z těchto šesti hráčů nebo součástí jednoho z nich. Proto jsme zvolili variantu, kdy se Amper Market stane součástí skupiny Bohemia Energy. Vznikne tak dle mého odhadu třetí největší dodavatel na trhu s elektřinou, který bude mít vyšší tržní podíl než Pražská energetika. Před ním už bude jen ČEZ a E.ON.
V posledních deseti letech jsme často slýchali pochvaly, že trh s energiemi v Česku funguje skvěle i ve srovnání se státy západní Evropy. Proč to právě teď alternativní dodavatelé vzdávají? Směřujeme k omezené konkurenci, jakou známe třeba z oboru mobilních telekomunikací?
Tento proces již nějakou dobu trvá. Sami jsme o vytvoření aliance či fúzi uvažovali již několik let. Nereagovali jsme na bezprostřední dění na trhu, ale na to, kde bude trh za další dva nebo tři roky. Nyní se chci zaměřit na to, co má největší perspektivu – na energetické služby a úspory. Na rozdíl od situace před sedmi lety si už nemyslím, že být licencovaným dodavatelem energií je nejlepší možnost, jak se prosadit a změnit poměry v energetice.
Specializovaná předpověď může energetickým společnostem ušetřit stovky tisíc korun za několik desítek minut. Kromě výrobců je znalost počasí stále důležitější také pro obchodníky s elektřinou.
S nástupem obnovitelných zdrojů se předpověď počasí stává pro výrobce energií stále důležitější obchodní informací. Když v roce 2011 vznikla společnost Amper Market, založená na konceptu virtuální elektrárny využívající elektřinu ze všech typů obnovitelných zdrojů, meteorologické modely od začátku nejen nakupovala, ale vždy také rozvíjela svoje vlastní.
„Pro náš byznys to bylo natolik zásadní, že z toho vznikl vlastní tým meteorologů ‘in house‘ a postupně nám dokázal nabídnout nejlepší předpovědi pro naše potřeby,“ popisuje Milan Šálek, meteorolog ze společnosti Amper Meteo.
Proč je počasí na energetickém trhu komoditou s cenou zlata? „Význam počasí v energetice neustále stoupá, ceny na denním a vnitrodenním trhu jsou stále více určovány slunečním osvitem, silou větru, teplotou, ale také výskytem inverzní oblačnosti nebo námrazami na lopatkách větrných turbín, které mohou zastavit i celé větrné parky,“ podotýká Milan Šálek.
Elektřina i sucho
Jde přitom o velké peníze. „Když se například zatáhne obloha, výroba solárních elektráren rychle klesá. Na trhu tak může nastat nečekaný nedostatek proudu. Distributoři pak musí na poslední chvíli shánět elektřinu jinde a často za mnohem vyšší ceny. Když je naopak sluneční aktivita nečekaně vysoká, je energie tolik, že je někdy i potřeba platit těm, kdo si ji odeberou. Dobrá předpověď počasí dokáže tato rizika výrazně umenšit. Špatným odhadem může producent přijít třeba o půl milionu za několik hodin,“ upozorňuje Milan Šálek.
Z dlouhodobého pohledu pak podle něj budou přesné předpovědi klíčové v souvislosti s rostoucím významem různých nepříznivých povětrnostních výkyvů, jako je například sucho a jeho dopady na vodárenství, zemědělství i klasickou energetiku. Rostoucí význam předpovědi počasí se dá očekávat i pro řízení "smart city". „Jedná se tedy o perspektivní obor,“ podotýká Milan Šálek.
Specializované předpovědi využívají i klasické teplárny a elektrárny. Podle teploty a slunečního svitu totiž mohou odhadovat i spotřebu energie na vytápění a chlazení. Společnost Amper Meteo v této oblasti našla díru na trhu. „Český hydrometeorologický ústav takto specializované služby pro energetiku aktivně nenabízí, soustředí se hlavně na obecnější předpovědi a varovnou službu před nebezpečnými jevy“ zmiňuje Milan Šálek.
Rok na trhu
Do roku 2016 si firma zajišťovala meteorologické služby v rámci skupiny externě i interně výhradně pro potřeby předpovědi větrných a solárních elektráren nebo teplot a spotřeby energií pro stávající klienty Amper Market a Amper Savings. „Až v roce 2017 jsme začali meteorologické služby nabízet i ostatním potenciálním klientům v České republice a letos jsme začali oslovovat také potenciální klienty po celé Evropě. Je to tedy růst od nuly, který je dynamický, máme významné reference už nejen v České republice, ale i u energetických společností v zahraničí,“ konstatuje Milan Šálek.
Amper Meteo představuje malou expertní společnost, která si vystačí se štíhlým týmem 5 až 10 odborníků. „Související ICT služby a další servis poskytuje konsolidovaně celý Amper Holding, což je nákladově velmi efektivní,“ popisuje Milan Šálek. Základními produkty Amper Meteo jsou předpovědi teplot, výroby elektřiny z větrných a fotovoltaických elektráren, ať už z jednotlivých elektráren nebo z určitého území, a spotřeba elektřiny na určitém území. „Tyto produkty vznikly logicky v rámci Amper Holding a nabízíme je energetickým společnostem všude tam, kde si sektorově a regionálně nekonkurujeme,“ podotýká Milan Šálek.
První ve Visegrádu
V první fázi chce Amper Meteo vytěžit potenciál v energetice, teplárenství, u distribučních společností nebo provozovatelů obnovitelných zdrojů energie. „Jsme první komerční meteorologickou firmou tohoto typu minimálně na území České republiky a Slovenska a patrně celé Visegrádské čtyřky. Věříme si ale i na západní trhy a nebojíme se ani trhů směrem na východ, protože se jedná o byznys kapitálově nenáročný, poměrně nezávislý na regulaci a politice, zkrátka je to čistě konkurenční byznys postavený na špičkovém know-how,“ plánuje Milan Šálek.
Do budoucna se chce společnost zaměřit také na další obory, kde meteorologie nabývá na významu, jako jsou pojišťovnictví, doprava nebo zemědělství.
Konkurencí jsou pro Amper Meteo německé společnosti. „Těch je nejvíce, v souvislosti s německou Energiewende. Jsou tu také rakouské nebo britské firmy, v České republice je zatím patrně nejúspěšnější španělská Meteologica, což je jedna z vůbec nejúspěšnějších meteo firem i globálně. Národní ústavy typu ČHMÚ mají trochu jinou roli, využíváme je spíše jako poskytovatele dat, a to především výstupů numerických předpovědních modelů“ shrnuje Milan Šálek.
Soukromí specialisté
Ve světě je podle něj patrný trend, kdy národní ústavy zřizované státem nebo i některé mezinárodní agentury, jako je například Evropské středisko pro střednědobou předpověď (ECMWF) se stávají spíše poskytovateli základních údajů včetně "surových" dat z meteorologických modelů, zatímco specializované meteorologické produkty jsou více a více oblastí, kde spolu soutěží soukromé firmy.
„Národní meteorologické služby v součinnosti se Světovou meteorologickou organizací mají nezastupitelnou roli v oblasti standardizace meteorologických pozorování a sběru i výměny dat, popřípadě ve sféře varovné služby, kde jsou často součástí určitého bezpečnostního varovného systému daného státu. Kdežto soukromé meteorologické firmy se mohou více a pružněji soustředit na potřeby jednotlivých zákazníků, přičemž nezanedbatelnou hybnou silou vývoje je zde výraznější konkurenční prostředí oproti postavení národních povětrnostních služeb,“ uzavírá Milan Šálek.
Dalibor Dostál
V Evropě roste nový byznys. Předpovídání počasí pro solární a větrné elektrárny je stále žádanější.
Když přijde mrak, výroba solárních elektráren rychle klesá. Na trhu tak může nastat nečekaný nedostatek proudu. Distributoři pak musí na poslední chvíli shánět elektřinu jinde a často za mnohem vyšší ceny. Když naopak slunce nečekaně praží, je energie tolik, že je potřeba platit těm, kdo si ji odeberou. Dobrá předpověď počasí dokáže těmto rizikům předcházet.
„Hodnotu předpovědi počasí jsme si uvědomili, když zamrzl větrník v Krušných horách. Sice foukalo, ale dnes už víme, že se z tehdejšího počasí dalo předpovídat, že se přestane točit. Špatným odhadem můžete přijít o půl mi lionu za odpoledne,“ popisuje Jan Palaščák, šéf obchodníka s elektřinou Amper Market...
Přesná předpověď počasí může být pro energetiky otázkou ztrát nebo zisku v řádech desítek milionů korun. Zejména v současnosti, kdy obnovitelné zdroje energie zvyšují svůj podíl na trhu. „Nedostatek nebo přebytek energie může vést k situacím, kdy hrozí blackout," říká meteorolog Milan Šálek, který se specializuje na předpovědi pro větrníky a fotovoltaické elektrárny.
V čem spočívá vaše práce?
Navrhujeme informační systémy a zajišťujeme jejich provoz tak, abychom předávali co nejpřesnější předpovědi počasí. Našimi zákazníky jsou společnosti, které vyrábějí, nakupují a prodávají energii. Významnou roli zde hrají obnovitelné zdroje, které jsou citlivé na počasí - energie větru a slunečního záření. Jakákoliv odchylka stojí energetiky peníze a my se ztráty snažíme díky přesným předpovědím minimalizovat.
Jak energetické společnosti nakládají s vašimi předpověďmi?
Obchodník s energií dostane předpověď výkonu a pak na trh nabídne objem energií, se kterými se pracuje. Když se spleteme a místo 1 GW se vyrobí pouze 0,6 GW, tak v případě celkového nedostatku energie nastupují záložní zdroje regulační energie, což je pak pro obchodníka hodně drahé. Když se přesně trefíme a obchodník dodá, co má, tak už z toho má slušný profit.
Je to byznys a hra, při které se neustále kupují a prodávají energie. Bohužel to někdy může vést k situacím, kdy při nedostatku nebo přebytku energie hrozí téměř blackout. Například Německo je hodně závislé na obnovitelných zdrojích a významné zesílení větru může působit potíže. Evropa se ale rozhodla pro zelenou energii, a tak se jde tímto směrem.
U nás takové objemy nejsou, přestože už má fotovoltaika velký podíl na trhu (podíl 10 procent na instalovaném výkonu, pozn. red.). ČEPS pružně reaguje na problémy a spíš řeší přetoky energie ze severu z Německa směrem na jih. I díky robustnosti naší přenosové soustavy, kterou jsme podědili z dob komunismu, nemáme zásadní problémy.
Kolik peněz dokážete firmám ušetřit?
Většinou si takové informace schovávají pro sebe. Z různých jednání jsem ale pochopil, že to jsou nezanedbatelné částky asi v řádech desítek milionů korun za rok. Dnes se obchoduje s nemalými objemy energií a vše je velmi rychlé.
Jak se vaše předpovědi liší od těch, které připravuje Český hydrometeorologický ústav?
Zaměřujeme se zejména na energetiku, která potřebuje jen relativně úzký sortiment předpovědí. ČHMÚ dělá předpovědi pro nejširší veřejnost a pak také specializované předpovědi pro letectví nebo zimní údržbu silnic. Jako státní instituce mají závazky vůči státu v době povodní, sucha a dalších krizových situací. My se naproti tomu snažíme co nejpružněji reagovat na specifické požadavky zákazníků. S ČHMÚ si proto až tolik nekonkurujeme.
Nemáte však v zásadě stejné zdroje informací jako ČHMÚ?
Máte pravdu, základní datová báze je podobná, i když my nemáme 100 procent veškerých dat, kterými disponuje ČHMÚ. Určitá data využíváme díky tomu, že jsou veřejně dostupná ve formě volně šiřitelného obsahu na internetu. Poskytuje to zejména americká Národní povětrnostní služba (NWS). Její globální předpovědní model sice pro Českou republiku není tak přesný, ale pomáhá nám při vyhodnocování dat, které dostáváme při výpočtech matematických modelů na našich počítačích.
Zpracováváme i modely, za které si musíme platit. Používáme například ten, který vyvinulo Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí. Kupujeme i Aladina od ČHMÚ, který je vynikající a velmi nám pomáhá. Naše předpovědi pak vznikají díky využití veřejně přístupných dat a údajů, které si kupujeme.
Dostáváme data i od samotných energetických firem, takže zatímco klasická meteorologie porovnává předpověď s tím, co naměří na stanicích, my naše data ve formě předpokládaného výkonu poměřujeme s tím skutečným.
Disponujete i nějakým superpočítačem, který využívá pro výpočet předpovědí ČHMÚ?
Nemáme zdaleka tak silný počítač, i když máme docela slušný stroj, na kterém běží náš vlastní předpovědní model. Tohle je dnes v meteorologii možné - počítat si vlastní modely bez nějakých extrémních investic. Náš model ale využíváme spíš k pochopení dané meteorologické situace, kterou jinak vypočítáváme díky kombinaci dílčích dat z několika různých zdrojů.
Co všechno ovlivňuje vaše předpovědi počasí?
Jsou to samozřejmě hlavně povětrnostní vlivy, ale kolikrát jsou to i vlivy technické. Neustále porovnáváme výkony elektráren s tím, co předpovídáme. Musíme také vědět, jestli je elektrárna v pořádku a jestli se například nepřehřívají solární panely.
Svou roli hraje i množství prachu v atmosféře. Letošní jaro bylo zajímavé tím, že k nám dvakrát pronikl v nezanedbatelném množství prach ze Sahary, což se podepsalo na výkonech fotovoltaických elektráren. Mohl na to mít vliv také pyl, kterého letos bylo opravdu hodně.
Saharský prach je pro nás obecně problém, protože jakmile se objeví v horních vrstvách atmosféry kolem 6 až 10 kilometrů, tak tam vytvoří tak husté mraky, že fotovoltaika najednou jede na polovičním výkonu než předpovídají modely. Když pak firmě v rámci České republiky chybí stovky megawattů, je to bolestivé, protože je musí draze dokupovat. Musíme proto započítávat i takové jevy, které nám jinak působí chyby v předpovědích.
Pro jaký typ elektrárny je obtížnější předpovídat počasí?
Spíše má vliv terén. Pro větrníky se nejlépe předpovídají výkony, pokud stojí v co nejméně komplikovaném terénu. Ukázalo se nám to na evropské soutěži v předpovídání počasí pro elektrárny v Severním moři. Počasí nás docela poslouchalo.
Jakmile se jde více do vnitrozemí, tak se vítr více tře o zemský povrch - hory, kopce, lesy. Vše je pak daleko více proměnlivější a turbulentnější, zvláště v létě, kdy jsou bouřky. Může se stát, že najednou máte dvojnásobný výkon z větrníků, protože přišla bouřka, která ze sebe vyfoukla chladný vzduch s deštěm. Také výkon fotovoltaik je v létě vlivem bouřek proměnlivější.
Věnujete se také předpovědím pro tepelné nebo jaderné elektrárny?
Tyto elektrárny jsou méně závislé na počasí, přesto se jejich účinnost do jisté míry odvíjí od okolní teploty. Je to ovšem parametr, který nevykazuje tak zásadní chybovost. Jinak je jejich závislost na povětrnostních podmínkách poměrně malá. Předpovědi pro jaderné elektrárny a případy havárií zajišťuje stát. Patří to pod krizové řízení, které je v kompetenci národních povětrnostních služeb. Do toho ani nechceme zasahovat.
Ovlivňují vaše předpovědi také epizody extrémního sucha a vedra?
Vysoké teploty ovlivňují třeba fotovoltaické panely. Když jsou rozpálené, klesá jejich účinnost. Typické je to za jasného dne, kdy by elektrárna měla dát 100procentní výkon, ale místo toho je to jenom na 93 procentech. Není to zásadní výkyv, ale ve velkém objemu to může být 100 nebo 200 megawattů. Musíme to brát v úvahu, když vytváříme předpovědi. Je potřeba, aby výstupy z počítačů denně někdo kontroloval. Subjektivní zkušenosti meteorologů počítače nemají. Automat může během léta předpovědět 99procentní výkon během jasného dne, ale my to místo toho upravíme na reálných 94 procent.
Dochází k situacím, kdy u nás obnovitelné zdroje produkují příliš mnoho nebo příliš málo elektřiny?
K takovým situacím dochází. Na webu ČEPS (České energetické přenosové soustavy) můžete najít bilance, kdy chyběly stovky MW/h anebo naopak přebývaly. Takové situace se musí rychle vyrovnávat. Využívají se pohotovostní zálohy, k čemuž slouží přečerpávací nebo plynové elektrárny, které je možné uvést rychle do provozu. Systém musí být natolik pružný, aby vykrýval nedostatky obnovitelných zdrojů.
V jaké části roku je obtížnější předpovídat počasí?
Těžko se to dá říct, protože každé období má svá specifika. V létě jsou třeba problémem bouřky. Za jasných dnů je to krása a když je stabilní situace, Slunce se chová předvídatelně. Na podzim je loterie s přízemními mlhami a nízkou oblačností. Celkem takové předpovědi zvládáme, ale nastávají zrady, kdy se atmosféra dostane do situace, že stačí malý impulz, aby se vše změnilo. Někdy se zatáhne půlka republiky a modely nám ukazují, že by tam mělo být jasno.
V zimě bývá problémem sníh na fotovoltaických panelech. Modely nám dávají jasnou oblohu, ale v noci nasněžilo, a tak je výkon poloviční nebo třetinový. Přitom modely nám hlásí 90procentní výkon. Tohle je věc, kterou meteorolog musí brát v potaz a technika něco takového těžko dokáže.
Máte i zkušenosti ze zahraničí. Pro jakou zemi se vám předpovídalo nejlépe?
Dělal jsem předpovědi pro soukromou meteorologickou organizaci v Rakousku, která připravovala varování před nebezpečnými jevy pro velkou část Evropy. Já se věnoval Rakousku a v podstatě celé střední Evropě. Předpovídat bouřky, vichřice, krupobití je přitom jedna z nejtěžších částí meteorologie.
Každá oblast má svoje zvláštnosti, se kterými jsem si musel umět poradit. Korutanské Alpy zažívají velmi silná sněžení, která jsou schopná ochladit velkou vrstvu vzduchu. Nulová izoterma (linie, nad níž dochází ke změnám skupenství vody, pozn. red.) pak není v 1700 metrech, ale spadne do údolí, které má jen 600 metrů nad mořem. Na pobřeží podél Jaderského moře, kde je v létě většinou hezky a jen sem tam bouřka, jsou v zimě neskutečně silné srážky a katastrofální vítr - bora. Hlavně v oblasti Makarské. Jsou to v Evropě snad nejsilnější větry s výjimkou Severního moře. Jihovýchod Rumunska je náchylný na mrznoucí déšť a ledovku. Jsou to věci, které se ukazují až ve chvíli, kdy člověk opustí český rybníček. Člověk pak vidí, jaké regionální zvláštnosti musí chápat, aby se to naučil. Doma se o tom tolik nepřemýšlí.
Jak hodnotíte současné velmi teplé počasí?
Duben byl mimořádně suchý. Když si ale člověk čte historické záznamy o počasí, tak se ukazuje, že počasí si vždycky vymýšlí a vždycky bude někde na světě sucho a naopak bude někde poměrně pršet. Počasí má vždycky někde nějakou anomálii, která teď bohužel postihla střední Evropu a Českou republiku. Máme významné sucho, což je problém. Zároveň je dobře, že se na to v minulých letech připravovalo.
Je dobré si připomenout, že jedním z hlavních impulsů ke zřízení základů meteorologické služby v českých zemích za dob Rakouska-Uherska byla obrovská sucha následovaná obrovskými bouřemi, které postihly v květnu 1872 povodí Berounky. Spadlo nejméně 200 až 300 milimetrů srážek během asi šesti hodin, což způsobilo až stoletou povodeň na Vltavě. V suchém roce 1904 zase téměř vyschlo Labe a byl to potůček.
Příroda si bude vždycky vymýšlet extrémy ať už to člověk ovlivňuje nebo ne. Musíme se na to připravit.
* odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním osobních údajů dle těchto pravidel
